Aktuálně je největším problémem v naší zemi uhlí, přinášíme ale do veřejného prostoru mnohem širší témata

Interview

Jmenujeme se Limity jsme my („We are the limits“). Jsme součástí mezinárodního hnutí za klimatickou spravedlnost. Působíme hlavně v České republice.

Lesedauer: 5 Minuten

Jsem v projektu zodpovědný/á za?

Jmenujeme se Limity jsme my („We are the limits“).

Jsme součástí mezinárodního hnutí za klimatickou spravedlnost. Působíme hlavně v České republice, ale vítáme mezi námi lidi ze všech zemí a kultur. Když to situace dovolí, jezdíme podpořit naše kamarádky a kamarády z klimatického hnutí i na akce do zahraničí.

Naší hlavní motivací je potřeba rychle reagovat na klimatickou krizi a zmírnit její dopady. Zároveň chceme ukazovat lepší a udržitelnější způsob života založený na respektu, solidaritě a ohleduplnosti.

Proč a kdy jste byli založeni? Byl pro to nějaký impulz nebo důvod?

Vznikli jsme v roce 2015 v souvislosti s vládním návrhem prolomit limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, který by ve své nejhorší variantě znamenal bourání obcí Horní Jiřetín a Černice. Spolu s tisícovkami lidí z celé republiky během roku 2015 stavěli proti prolomení limitů těžby na dole Bílina a ČSA v severních Čechách.

Těžba neohrožuje jen přírodu, zdraví a domovy lidí v uhelných regionech. Fosilní paliva jsou hlavní příčinou emisí skleníkových plynů, které vedou ke změně klimatu. Klimatická krize je globální problém, a proto se hlásíme ke globálnímu hnutí a podporujeme klimatickou spravedlnost na celém světě.

Jaký cíl /jaké cíle svým hnutím sledujete?

Usilujeme o rychlé a spravedlivé ukončení těžby a spalování uhlí i všech ostatních fosilních paliv. Prosazujeme dosažení klimatické spravedlnosti a spravedlivého přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. K tomu ale nestačí jen pouhé nahrazení fosilních paliv obnovitelnými zdroji energie, potřebujeme i snížení spotřeby a demokratizovanou, decentralizovanou energetiku – tedy přechod na menší obnovitelné zdroje ve vlastnictví obcí, komunit a družstev.

Je pro nás nepřijatelné, aby změna klimatu prohlubovala společenské a ekonomické nerovnosti. Naopak potřebujeme vytvářet spravedlivější a udržitelnější svět postavený na nerůstu (degrowth). Měřítkem úspěchu není produkce a konzumace, ale spokojenost lidí a udržitelné podmínky k životu.

Jaká jsou Vaše konkrétní témata? A na jakých projektech pracujete právě nyní?

Česká vláda má brzy rozhodnout o oficiálním konci uhlí v ČR. Její Uhelná komise navrhla pro konec uhlí rok 2038. Usilujeme o to, aby vláda určila dřívější termín a současně více podpořila spravedlivou transformaci a demokratizovanou energetiku založenou na obnovitelných zdrojích.

Uspořádali jsme řadu akcí, demonstrací, diskuzí a workshopů na téma konec uhlí a klimatická spravedlnost. Naší největší a nejznámější akcí je Klimakemp – zrealizovali jsme už čtyři české klimakempy, naposledy akční víkend a klimatickou cyklojízdu v létě 2020 v severních Čechách.   

Iniciovali jsme vznik Stínové uhelné komise, kterou tvoří experti a expertky a lidé z regionů postižených těžbou a spalováním uhlí. Tato komise navrhla vládě alternativní plán na uhelný phase-out.

Tvoříme také podcast o klimatické spravedlnosti Trhlina.

S kým spolupracujete, abyste se svému cíli /svým cílům přiblížili? Za co všechno svými aktivitami bojujete? Jak se Vaše práce změnila v důsledku koronavirové pandemie?

Spolupracujeme s dalšími klimatickými hnutími, občanskými iniciativami a neziskovými organizacemi v České republice i dalších zemích. Snažíme se propojovat i s odbory a s lidmi z uhelných regionů – pořádáme veřejné diskuze a společné akce.

Během pandemie jsme většinu aktivit přesunuli do online prostředí, případně se zapojujeme do menších decentralizovaných akcí. Období lockdownu je ale částečně také možností zaměřit se na interní téma, proto se víc zabýváme tématem emoční podpory a rezilience hnutí.

Vidíte koronavirovou krizi spíše jako krok zpět nebo jako šanci pro hnutí za rovný přístup všech zemí ke klimatu?

Krize může ukázat to, co jindy zůstává skryté. Odhaluje nerovnosti a nespravedlnost ve společnosti, poukazuje na nutnost péče a solidarity. Podobně jako jiné krize – včetně té klimatické – nespravedlivě dopadá hlavně na ty, kdo mají ve společnosti nerovné postavení, tedy na chudé a starší osoby, na ženy, lidi jiné než bílé pleti, příslušníky či příslušnice různých menšin nebo ty se zdravotním znevýhodněním. Výrazně více ohrožuje lidi z globálního Jihu. Proto musíme na tyto nerovnosti upozorňovat a prosazovat solidaritu mezi lidmi i komunitami, i mezinárodně.

Nesmíme přistoupit na mýtus, že kvůli pandemii a oslabené ekonomice si nemůžeme dovolit zelenou transformaci. Je to přesně naopak, bude to nejlepší investice, jakou můžeme pro udržitelnou, spravedlivou a svobodnou společnosti udělat– pokud budou tyto změny orientované na lidi, nikoliv na korporace.

Jaký je Váš dosavadní největší úspěch?

Hnutí za klimatickou spravedlnost má před sebou ještě dlouhou cestu. Úspěch je, že se k nám na ní přidávají další lidé – naživo k našim akcím, ale také podporou na sítích nebo dary. Každý rok má klimatické hnutí větší prostor v médiích a veřejnost vyjadřuje našim tématům a myšlenkám čím dál větší podporu. Na Klimakempu opakovaně ukazujeme, že lepší svět je možný – že můžeme žít udržitelně a ohleduplně, pomáhat si navzájem a podporovat místní komunity i planetu.

Jakým největším problémem se zabýváte?

Aktuálně je největším problémem v naší zemi uhlí, přinášíme ale do veřejného prostoru mnohem širší témata – od demokratizace energetiky, přes společenské (ne)rovnosti až po nerůstovou budoucnost.

U jakých témat byste si přáli od politiků a političek ve své vlastní zemi, v EU a globálně více podpory a aktivity?

Politici a političky se musí postavit za bezodkladný konec uhlí a dalších fosilních paliv. Řešením není jejich nahrazení plynem (který je také fosilní zdroj), ani jádrem. Potřebujeme proto víc podpory pro obnovitelné zdroje i komunitní a družstevní energetiku.

Spravedlivá transformace musí podpořit místní komunity. Nabídnout dobrá a stabilní pracovní místa, ne jen dávat příležitost byznysu k nové formě výdělku. Na všech úrovních politiky je potřeba zajistit, aby mitigační i adaptační opatření na změnu klimatu přišla včas, a především byla sociálně spravedlivá.

V čem byste si přáli více podpory ze strany občanské společnosti?

Klimatické hnutí musí oslovovat co nejširší veřejnost. Potřebujeme dál navazovat kontakty a spolupráci – zejména s regionálními iniciativami a spolky v uhelných regionech.

U jakých témat byste se rádi propojili nebo už jste v kontaktu s německými iniciativami? S kým a proč?

Jsme propojení například s hnutím Ende Gelände a Fridays for Future, ale uvítáme i další kontakty se všemi, kdo podporují klimatickou spravedlnost.

⇒ Interview in deutscher Sprache